Nádražní budova

Hrubá stavbaTuto stavbu nenaleznete u mne na kolejišti, ale byla vyrobena prostavbu modulu ProjektX (o projektu více zde)

Stavba vlastních budov byl asi hlavní důvod, proč jsem si pořídil laser do kanceláře. Musím říct, že jej využívám vzhledem k časovému zaneprázdnění minimálně (cca 2 hodiny týdně). Mám jej pouze pro svoji zábavu a nikoli jako výrobní prostředek abych jej musel amortizovat, takže je mi to jedno. Tím ale chci říct, že přestože mi stojí v kanceláři už rok, tak nejsem rozhodně zkušený laserovač.
Popíši, jakým způsobam vyrábím domečky a budu vděčen za jakékoli komentáře či rady.
Do jednoho projektu, který nyní zpracováváme je potřeba nádražní budova. Získal jsem fotografii z počátku minulého století a dle pamětníků budova takto vypadala až do ukončení provozu v této stanici. Jedná se o typizovanou budovu, která stála v drobných obměnách na celé řadě nádraží. Na svém kolejišti ji má např v měřítku N i Radyme (viz obrázek na titulní stránce ). Ten ji ale vyráběl z leptu.

 

Fotografie budovy z první poloviny minulého století

Historická fotografie nádražní budovy z počátku minulého století

 

Dnes budova stále stojí a je z ní ubytovna. Nicméně se podařilo změřit potřebné základní rozměry a provést fotodokumentaci. Po přepočítání do měřítka jsem si nakreslil základní obrysy budovy a poté na laseru vyřízl. Nakreslení a vyříznutí byla otázka hodinky. Důležité byly v tuto chvíli venkovní rozměry a umístění oken a dveří. Následně jsem budovu sestavil (resp. byla sestavena kolektivně při pravidelném čtvrtečním sedánku vláčkařů v nálevně na Smíchově zvané Nagano). Tím jsem odladil první chybičky, které se při kreslení vloudily.

 

První nákres budovy v Corelu     První sestavená maketa

První nákres nádraží a sestavená hrubá stavba

 

Další krok bylo rozkreslení všech detailů. Při stavbě používám několik materiálů. Na obvodové zdivo karton o tloušťce 2mm. Na okna, střechu a další detaily bude použit karton 1mm, na krovy překližka, na štuky bílý karton o tloušťce 0,5mm a na tašky červený karton 0,5mm. Pro každý materiál mám vytvořený samostatný list. Na každém listu poté maluji ve dvou vrstvách. Do jedné vrstvy kreslím řezání (červená barva), do druhé gravírování (černá barva). Zde chci upozornit na jednu slabinu mého levného laseru - bohužel neumí při gravírování měnit průběžně intenzitu. Tím se dociluje určité plasticity. Toto kreslení mně zabralo cca 10 hodin čistého času. Já jsem ale Corel-samouk. Profesionál by to měl určitě rychleji. Za jednu pracovní směnu by to měl zvládnout.

Rozložení do jednotlivých listů a vrstev     Výsledná kresba v hlavním listu

Detaily z kresby v Corelu

 

Nyní již jenom provedu export do plotteru a nechám pracovat stroj. Vzhledem k rychlosti laseru, vylaserování všech materiálů trvá cca 90minut. Nejvíce zde zdržuje gravírování. Máme dostatek času, nikdo nás nikam nehoní a tak v poklidu počkáme na výsledek našeho snažení.

Vylaserované materiály     Nalepené štuky

Na levém obrázku je vidět výstup z laseru. Jednotlivé materiály jsou již vyřezané a vygravírované. Na pravé fotografii jsou již nalepené štuky (vyřezané z papíru 0,5mm)

 

Zde vidíte další chybky: okna jsem udělal příliš tenká, že je laser totálně spálil, zapomněl jsem vyrobit štuky na jeden štít. Nicméně i tento výtvor slepím abych přišel na případné další chybky. U této budovy je výhoda ta, že na rozích jsou štuky. Ty zakryjí spoje mezi jednotlivýma stěnama. Nicméně když je potřeba spoj udělat, tak jej tmelím tmelem na sádrokarton a potom přebrousím. Abych se štukama přesně trefil na místo kam patří (např přesně nad okno), tak mám jejich umístění vygravírováno. Co je nepříjemné, tak to je skutečnost, že gravírované plochy jsou spálené a zuhelnatělé a tím dost špiní.

Vyloupané obvodové stěny     Při lepení je potřeba dbát na pravoúhlost

Jednotlivé komponenty maluji tak, aby po vylaserování nevypadaly z listu materiálu. To je důležité zejména u malých komponentů. Na levém obrázku jsou "vyloupané" obvodové stěny. Na pravém první kroky lepení. Je potřeba udržovat pravoúhlost!!

 

Hrubá stavba s trámy     Hrubá stavba se střechou

Díky zámkům ve spojích stěn je sestavení velice jednoduché a rychlé. Protože si již z deskriptivní geometrie nepamatuji, jak se počítají průniky šikmých ploch, proto průniky střechy dělám systémem pokus-omyl. Zde je první verze. Ručně odměřím odchylky a upravím ve výkresu.

 


Nakonec stříknu základovkou, aby se projevily ještě poslední nedostatky a domeček může do "výroby". Jak jsem již uvedl dělám to pouze pro svoje potěšení, takže seriová výroba začne a skončí u jednoho kusu.

 

Sestavená hrubá stavba    Nádraží po nástřiku základovou barvou

Sestavená poslední předvýrobní verze

 

Tímto končí vývoj a výroba a začíná modelaření.
Z tohoto popisu je vidět, že výroba domečku NENÍ ŽÁDNÁ VELkÁ VĚDA.

 

Zde je přesný postup, jak jsem celou stavbu prováděl:

Joomla templates by a4joomla